|
|
Problematika začlenění ekosystémových služeb do rozhodovacích procesů a tvorby politik
Daněk, Jan ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Mederly, Peter (oponent) ; Schneider, Jiří (oponent)
Koncept ekosystémových služeb (ES) umožňuje lépe porozumět přínosům přírody pro člověka a společnost a tím napomoci informovanějšímu rozhodování a udržitelnějšímu využívání přírody a krajiny. Přestože množství vědeckých publikací s tématem ES neustále roste, reálné využití znalostí o ES v politikách, rozhodování a praxi aktérů je stále velmi omezené. Disertační práce prostřednictvím několika dílčích studií zkoumá, zdali a jak je koncept ES již implementován v politikách i v reálné rozhodovací praxi různých aktérů v ČR, a jaké jsou možnosti využití tohoto konceptu. Použité metody zahrnují obsahovou analýzu národních politik, polostrukturované rozhovory, participativní semináře, focus group, dotazníkové šetření s participativním mapováním a systematickou literární rešerši. Jednotlivé dílčí studie jsou pak zasazeny do konceptuálního rámce hodnocení dopadu na politiku a rozhodování. Z výsledků vyplývá, že přestože je koncept ES poměrně hojně zastoupen v klíčových národních environmentálních politikách ČR, jeho aplikace v rozhodování je minimální. Zjištěnou mezeru mezi existující úrovní implementace v politikách a velmi omezeným využitím v rozhodování a praxi různých institucí, je možné vysvětlit řadou identifikovaných překážek. Představené dílčí studie demonstrují vybrané možnosti, jak lze podpořit...
|
|
|
Aleje a jejich role v zemědělské krajině - stav a perspektivy
Kučerová, Laura
Diplomová práce se zabývá problematikou alejí a stromořadí v zemědělské krajině, jež byla v teoretickém oddílu detailněji popsána. V aplikační části byla vytvořena sumarizační mapa 210 potenciálních alejí a 631 potenciálních stromořadí na území ORP Olomouc mimo zastavěné území města Olomouce a vojenský újezd Libavá, doplněná o databázi 10 alejí Olomouckého kraje a pasport zeleně města Olomouce. Údaje z mapy byly vyhodnoceny dle lokalizace v jednotlivých obcích, kde se prvky nachází, z pohledu hustoty, délky a počtu prvků. Terénní šetření probíhalo ve dvou lokalitách. V obci Drahanovice bylo zmapováno celkem 11 vegetačních prvků, ve městě Velká Bystřice 41 prvků. Mapování bylo následně vy-hodnoceno. V těchto lokalitách byly navrženy nové prvky dle současné a historické struktury krajiny se zaměřením na půdní bloky s rozlohou více než 30 ha a více než 10 ha u pozemků, kde se nachází silně erozně ohrožené půdy.
|
|
|
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
|
|
|
Zelená infrastruktura v České republice a v Evropské unii
Kotrla, Jakub
Zelená infrastruktura je pojem v poslední době ve zvýšené míře diskutován, avšak nebyl dlouhou dobu legislativně ukotven. Zelená infrastruktura má v každé jednotlivé zemi trochu jiný význam a chápání. Zelená, zeleno-modrá, modro-zelená, zeleno-modro-šedá – to všechno se ve světě objevuje, ale zatím nebylo ujednoceno jejich používání. Zelená infrastruktura v obecné míře znamená všechny prvky zeleně, které se v sídlech objevují. Zeleno-modrá infrastruktura přidává i vodní prvky. Přístupy k tomuto jevu jsou však v zemích Evropské unie velmi rozdílné. To ovlivňuje i míru ochrany krajiny a prvků, které se v ní nacházejí. Článek přináší rešerši přístupů k zelené infrastruktuře z pohledu EU, včetně příkladů, i návaznost na legislativu ČR. V ČR dlouho tento pojem neměl jednotnou definici. Teprve až s novým zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon byl pojem zelená infrastruktura v České republice legislativně ukotven. Je zde definováno dělení veřejné infrastruktury, tedy pozemkům, stavbám a zařízením sloužícím veřejné potřebě. V právním řádu České republiky se tedy jedná nejenom o prvky vegetační a vodní, ale také územní systém ekologické stability krajiny.
|
|
| |
|
|
Finanční aspekty lesních ekosystémů
Štěpánková, Michaela
Štěpánková, M., Finanční aspekty lesních ekosystémů. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2022. Lesní ekosystémy poskytují řadu služeb, které ovlivňují život i blahobyt společnosti. Vzhledem k stanovenému cíli dosáhnutí klimatické neutrality v rámci Zelené dohody hraje významnou roli ekosystémová služba sekvestrace uhlíku, která díky ukládání oxidu uhličitého do své biomasy snižuje koncentraci v atmosféře a zpomaluje oteplování planety. Změna klimatu má také mimo jiné za následek kůrovcovou kalamitu, která negativně poznamenala funkční schopnosti lesních ekosystémů, ale také finanční situaci při hospodaření vlastníků lesů. Cílem práce proto bylo kvantifikovat finanční aspekty při hospodaření v lesním ekosystému na modelovém příkladu o velikosti 1 hektaru a zhodnotit míru podpory určené pro vlastníky lesů. Přínos sekvestrace uhlíku je demonstrován na vyčíslení hodnoty v jednotlivých krajích České republiky v závislosti na rozloze lesních pozemků. V závěru je vytvořeno doporučení na hospodaření v lesním ekosystému pro ochranu investice i odolnosti lesů vůči změně klimatu.
|
|
|
Návštěvnost v Krkonošském národním parku – ochota platit za kulturní ekosystémové služby a vliv pandemie Covid-19 na návštěvnost v parku
Krejčí, Tomáš
Diplomová práce se zabývá tématem ochoty platit za ekosystémové služby v Krkonošském národním parku. Zkoumán je také vliv COVIDových opatření na návštěvnost v tomto Národním parku. Cílem práce bylo zjistit potencionální ochotu návštěvníků Krkonošského národního parku platit za vstup. Sekundárním cílem práce bylo na základě dat ze sčítacích zařízení umístěných v Národním parku vyhodnotit vliv opatření proti Covid-19 na návštěvnost. V práci bylo užito metody literární rešerše, která objasnila koncept ekosystémových služeb, jejich hodnocení a platby za ně, včetně metody ochoty platit. K naplnění cíle práce bylo využito kvantitativního výzkumu, při kterém byla data získána z dotazníkového šetření. Data byla následně zpracována do kontingenčních tabulek a pomocí grafického zobrazení interpretována. Byla zjištěna nejčastější částka, kterou jsou návštěvníci ochotni zaplatit za vstup do Národního parku, konkrétně 50 KČ. Data ze sčítacích zařízení ukázala, že opatření proti Covid-19, která nějakým způsobem omezují pohyb obyvatelstva, mají negativní vliv na návštěvnost v Národním parku.
|
|
|
Vliv intensity obhospodařování zemědělské půdy na diverzitu a abundanci opylovačů
Tomsová, Lucie ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černá, Kristýna (oponent)
Intenzifikace zemědělství je jedním z hlavních důvodů snižování biodiverzity a ekosystémových služeb v zemědělské krajině. Mezi tyto služby patří opylování, které na jedné straně přispívá k zachování biodiversity rostlin v kulturní krajině a na druhé straně je přímo prospěšné produkci potravin, zejména ovoce a zelenina. Jako jedním z možných řešení udržení dostatečné míry opylování v zemědělské krajině je snížení intenzity obhospodařování alespoň na částech zemědělské půdy. Další možností je vyřadit určitou rozlohu obhospodařované půdy z produkce výměnou za dotace pro zemědělce, kteří s takovým postupem souhlasí. Výsledkem jsou provozované programy ekologického zemědělství a agroenvironmentálních opatření v rámci Evropské unie. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou v současnosti aplikována opatření na snížení intensity hospodaření v krajině dostatečně účinná v ochraně planých rostlin, opylovačů a jejich vzájemných vztahů. A pokud ano, tak jestli je tomu tak vlivem intenzity obdělávání zemědělské půdy nebo prostřednictvím květní nabídky. Dále bylo zkoumáno, zda a jak se k efektu ekologického zemědělství přidává také struktura krajiny. Kvalitativně byly porovnávány výsledky ze studií zabývající se tímto tématem. Současné studie ukazují, že ekologické zemědělství má ve většině případů pozitivní vliv...
|
|
|
Impact of endosymbiotic bacteria on the capacity of host spiders (Araneae) to provide ecosystem services
Gloríková, Nela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vliv mikrobiálního společenstva i jednotlivých kmenů endosymbiotických bakterií na aspekty pavouka jako hostitele se začal intenzivněji studovat teprve v posledních 20 letech. Je to především díky novým molekulárním metodám a přístrojům, ale na druhé straně také díky rostoucí snaze odhalit mechanismy, které stojí za schopností pavouků poskytovat člověku užitečné ekosystémové služby. Jejich přínos spočívá ve vysoké diverzitě, v jejich generalistické strategii lovu a v efektivním šíření na velké vzdálenosti, tzv. ballooningu. Všechny tyto vlastnosti jsou však na pozadí dost možná ovlivňovány drobnými organismy obývajícími tkáně jejich hostitelů - od hemolymfy po trávicí soustavu a reprodukční orgány. V této práci je věnována pozornost právě těm životním aspektům, které jsou ovlivňovány nebo manipulovány mikroby za účelem jejich vlastní proliferace. Jsou zde shrnuty studie zkoumající notoricky známé manipulátory reprodukce, jako jsou Wobachia, Cardinium nebo Rickettsia. Práce shrnuje recentní poznatky v oblastech vlivu endosymbiotických bakterií a jejich společenstev na metabolické dráhy a výživu, ale také na behaviorální oblasti, jako je predační/anti-predační chování, obrana proti patogenům, disperse a vyhýbáni se stresu. Informace ze skupiny pavouků jsou dávány do kontextu poznatků o ostatních...
|
|
|
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
|
host ::
RSS.